About the kelpie breed
Admin's note: The article captures the current kelpie breeding situation in the Czech Republic and because of similarity with our breeding lines with the permission of the author we publish this text here.
About the kelpie breed
Kelpies originated as sheepdogs to help out with livestock, so their original purpose was the same as for Border Collies, the only difference being that Kelpies worked more independently, on their own. In this group you might see the differentiation between the AK and the WK, these are abbreviations for the Australian Kelpie and the Working Kelpie. Originally, Kelpies were bred as one breed, however during the 1830s the working skills of show dogs have started to deteriorate, and in the end the Kelpies were bred separately as working dogs and show dogs. Nowadays, the working kelpies that keep their characteristic working skills are known as Working Kelpies, and the ones bred for their exterior features are known as Australian Kelpies. In the Czech Republic, we only have the Australian Kelpies, however, most of the studs do have a common WK ancestor imported from Russia with the name of Tiyanna Eraks. Thanks to him almost all Czech kelpies do have a share of WK blood, and thus the typical working abilities of a sheepdog breed have been partially preserved. Although some of the Kelpies today do have a share of the "working blood", rarely do they work in the old fashioned way of livestock breeding at farms. Still, their pure temperament, tirelessness, intelligence and willingness to cooperate is being used in various sports or in the role of an active, clever and hardworking canine companion.
SUITABILITY OF THE BREED
Kelpie is a very versatile dog that really doesn't need to run tens of kilometres a day or have its own flock of sheep at home. It does, however, need an experienced and empathetic owner who can offer it the opportunities to use their energy and passion. While the original specialization of Kelpies is the same as Border Collie's, these breeds are not identical and Kelpies are usually more difficult to train and they're definitely not a dog suitable for a beginner owner. If you want to get a Kelpie, you should already have some experience with training dogs through positive motivation, a feel for working with animals and unlimited amount of patience. Kelpie is not a dog for everyone, but if you get along you won't want anything else afterwards. If you do not get along though, then you will be both unhappy ... actually, you will probably be the unhappy one, as the Kelpie will always make sure she's happy if the owner can't ensure it himself. Of course it is possible to get a Kelpie only as companion dog without having any interest in sports or other dog activity. You should know, however, that in order to have a proper relationship with a dog the best way usually is through work/activities that the dog loves. So when you're unsure about training your dog, it could be helpful to spend time with your dog doing something that not only you but especially the dog will enjoy, and at the same time you will be under the supervision of an experienced trainer who can advise you in case you might encounter an issue. It is well known that a dog doing a sport, work or otherwise busy will be a much better and less complicated companion in everyday life too.
Remember that dogs need rules but also kindness. It is even more true here, as when you'll have a Kelpie at home, you will have a ball of energy with a very sensitive soul, that will try to do all the possible and impossible and will need firm and clear limits set out for it. At the same time you should try not to lose their trust in you. It will not be easy but you will have to do it and believe me it is worth it.
CHOOSING THE BREEDING KENNELS AND PUPPY
Once you have decided that you are ready to give your
Kelpie everything it needs and are now at the point of choosing the breeding
kennels please accept some advice first.
As with all other breeds this applies: do not accept a puppy handed over to you at a petrol station, by the road or at the front door of someone's house. A proper breeder should invite you inside and show you the living conditions of the bitch and the puppies. You should make sure that the puppies live in contact with the family and other dogs and that their environment is stimulating enough (i.e. a safe and clean pen with plenty of toys, climbers, moving stuff making different noises, with different surfaces etc. placed directly in the living part of the house or in the garden). If the puppies are kept in a barn, cellar, non-residential part of the building that lacks all the above mentioned equipment, you should be careful. What the breeder neglects at the beginning in socializing the puppies, you will never be able to catch up with and you may end up with a dog (although it's not always the case) that will be afraid of common things like using the stairs, underpasses or afraid of the noise of an engine or closing doors, and who will attack passing people for no reason while on leash, attack other dogs or be unhealthily scared of them, will chase after cars or cyclists etc. Living with a dog like that in a city might ensure your entertainment for some time, in the worst possible meaning of the word, so please be careful and choose wisely. Also be wary if the breeder only talks about the good things and doesn't mention any difficulties associated with the breed or the puppies' parents. Every dog has some weaknesses and you as the owner of the puppy do have a right to know those. If the breeder doesn't share these with you, they either don't know their brood bitch and they didn't really ask about the stud dog, or they have a great interest in selling the puppy and they're trying to make you buy it whatever the cost. A proper breeder will not try to make you buy the puppy, they might actually try to stop you from buying it just to make sure that you are really decided and ready to invest all your energy, love and patience into the puppy. And if this will make you doubt, you should probably let them stop you for your own good ;) When choosing the actual puppy you should accept the opinion of the breeder who spends the most time with the puppies and who knows them the best. If you chose a good breeder they will be able to advise you responsibly which of the puppies will suit your lifestyle. Volhard's Puppy Aptitude Test might be helpful to identify the temperament of individual puppies, this is usually done by the breeders themselves and they usually show you the results, or you can do the test yourself when seeing the puppies if the breeder agrees to that.
Kelpies and their health
The most frequently asked question about this breed by prospective buyers is if the Kelpies suffer from any diseases. There are obviously some health problems that Kelpies suffer from more frequently and you should be aware of them. Being aware means to test the future parents of the litter, not breed on the siblings of affected individuals, not join two lines with the same health problem etc. The most important is testing (clinical examination or genetic tests), as that is the only way to find out if that particular health problem is affecting our breed population more often and thus needs to be watched more closely. For a Kelpie that will be used for breeding (in the Czech Republic), it is mandatory to test for hereditary eye defects and hip dysplasia.
Hereditary eye diseases (HED):
Only dogs with no hereditary eye diseases are allowed into breeding, thus if you get a puppy with a pedigree proof, you can be sure that both parents are free of any eye defects. As eye defects can appear at older age, it is required to repeat the HED test every two years, i.e. that on the day of mating both the dog's and the bitch's HED tests can't be over two years old.
Hip dysplasia (HD):
It is tested by doing an X-ray of the hip joint and there are five degrees of impairment. HD A and HD B indicate the joint shows no dysplasia, where HD A is a completely healthy joint at the correct angle and HD B indicates a healthy joint with a slight abnormality of the angle. If either of the parents has a HD B, you don't have to worry too much as they are still healthy. The other stages, however, (HD C, HD D and HD E) indicate an impaired joint. In the Czech Republic, it is still allowed to use individuals with HD C for breeding but only in combination with partners whose result was HD A. You should be careful though with a litter like this as the rule is not that the two individuals with these results would create individuals with an average of the two (HD B). Every litter as a whole can display all the stages of dysplasia, and if we continue to use dogs with HD C result for breeding, the chances of higher degree of impairment will become higher and higher. Ideally we should only use dogs with a healthy joint (HD A or B) for breeding and only use dogs with HD C very rarely or not at all. It is good to know that the number of Kelpies with HED or a higher degree HD is minimal and I would even say that it's really not the deal breaker for this breed.
Probably the most difficult health issues for Kelpies are hereditary heart conditions, with more and more affected individuals not only in the Czech Republic but also in other European countries. Unfortunately, heart examination is not mandatory in the Czech Republic at the moment and so only a few breeders do test their dogs, and they're doing it voluntarily as part of being responsible breeders.
Hereditary heart conditions (DMV, DCM):
Kelpies suffer from two types of heart conditions. One of them is the Degeneration of the mitral valve (DMV, DM) and the other is the Dilated Cardiomyopathy (DCM). Both conditions are becoming a big problem for this breed and they both can lead to a heart arrest and subsequent death of the dog. The examination is done without anaesthesia by Doppler ultrasound and it should be done by an experienced cardiologist, not a common vet. It is good practice to repeat the examination before every litter, as both DMV and DCM can develop around 3-5 years of age. Thus a two-year old dog with a clean result can be affected, the condition just hasn't fully developed. When done to a three-year old dog, the examination's result will be more accurate, and if a five or six-year old dog is still tested as healthy, it is likely it doesn't suffer from the disease. With an eight or nine-years old dog, it is almost certain they have no hereditary heart condition. For breeds that do suffer from heart conditions (Cavaliers, Dobermanns, etc.), it is recommended to breed only on individuals over three years of age and to combine them only with individuals that are at least five years old. ‼ As it is not mandatory in the Czech Republic, many breeders do not have their dogs tested. When choosing a litter you should ask whether both parents have been tested for hereditary heart conditions and at what age were they tested if so. When taking a puppy from a six years old parent, do not accept a result from when they were three. Don't let the breeder convince you that their dog is healthy because of this or that. The heart condition cannot be identified without the "Doppler", and the dog might not show any symptoms for months or even days before their death, especially if the dog has no regular heavy exercise. Dogs that do sports at the top level can show the symptoms earlier thanks to lower endurance during work, however, that is not a rule. ‼ Please be aware that if the breeders are refusing to have their dogs tested, they usually have reasons for that, and not good ones. Most of the time the breeder just doesn't want to spend money on a test that is not mandatory. Another reason (a much worse one) could be that he/she is aware their dogs are not as healthy as they claim and the test could prove that. ‼ Even those Kelpie owners who do not plan to breed them should have their Kelpies tested for hereditary heart conditions. When diagnosed at an early stage, the condition can be treated with medication and give the dog a few more years to live.
Other conditions:
Other tests that are not mandatory for breeders but they do them voluntarily are for Elbow Dysplasia (ED), Osteochondritis of the shoulder joint (OCD), Spondylosis of the spine or Patellar luxation. All of the above mentioned conditions only occur rarely in Kelpies at the present time. There are conditions in Kelpies that cannot be tested for clinically, however, it is possible to do a genetic test in case of a functional test for the breed. These conditions include epilepsy, Cerebellar Ataxia (CA) and Degenerative Myelopathy (DM). Unfortunately, there are no genetic tests for the Australian Kelpie for any of these conditions, so the breeders need to enquire about any affected individuals (not only within the Czech Republic, but within the whole of Europe and the country of origin), and try to avoid breeding on their direct relatives, and also not join two lines displaying any risk.
Written by Lenka Fuksová (Te Salutant kennel) in cooperation with the breed consultant for Australian Kelpies Jitka Kubištová (Dai Muratori kennel).
Translated by Lucia Dobríková (Dark Side Legion Knnel)
Kelpie in the Slovak republic
Poznámka admina: Nasledovný článok zachytáva súčasnú situáciu v chove kelpií v Českej Republike, no nakoľko náš chov vychádza z rovnakých línií, rozhodli sme sa ho tu s dovolením autora uverejniť.
O plemene kelpia
Kelpie vznikla jako ovčácký pes pro pomoci při práci s dobytkem, její původní účel je tedy stejný jako u border kolie s rozdílem, že kelpie pracovala více samostatně tzv. "na vlastní pěst". Možná se zde ve skupině setkáte s rozlišováním AK a WK, jsou to zkratky pro australskou kelpii a working kelpii. Původně byla kelpie chována jako jedinečné plemeno, avšak v 30. letech 19. století se začaly zhoršovat pastevecké schopnosti výstavních psů, až nakonec došlo k rozdělení na pracovní a výstavní kelpii. V dnešní době pracovní kelpie, u které by měly být zachovány charakteristické pracovní vlastnosti, označujeme jako working kelpii a kelpii chovanou pouze pro exteriér jako australskou kelpii. V ČR máme zastoupeny především jedince AK a pár jedinců WK. Oficiálně zde chováme pouze australskou kelpii (všichni jedinci mají v PP zapsáno "australská kelpie", nicméně většina chovných jedinců má v předcích WK psa importovaného z Ruska jménem Tiyanna Eraks. Díky němu mají téměř všechny české kelpie určitý podíl WK krve a tím i částečně zachovány typické pracovní dispozice ovčáckého plemene. Pár psů zde pak pochází i přímo ze spojení jednoho rodiče WK (po rodičích importovaných přímo z Austrálie) a druhého AK, mají tedy v sobě obě plemena "půl na půl". Přestože některé dnešní kelpie mají určitý podíl "pracovní krve", již málokdy zastávají klasickou farmářskou práci u dobytka, ale jejich ryzí temperament, neúnavnost, inteligence a ochota spolupracovat bývá využívána v nejrůznějších psích sportech či v roli akčního, bystrého a pracovitého psího společníka.
Vhodnost plemene
Kelpie je velmi všestranný pes, který opravdu nepotřebuje denně naběhat desítky kilometrů či mít doma vlastní stádo ovcí. Co ale rozhodně potřebuje je zkušený a empatický majitel, který ji dokáže nabídnout možnosti, kde kelpie využije svou energii a náruživost. Ačkoliv původní zaměření kelpie je stejné jako u border kollie, nejsou tato plemena totožná a kelpie zpravidla bývá na výchovu náročnější a není rozhodně pes vhodný pro začátečníka. Chcete-li si pořídit kelpii měli byste již mít zkušenost s výchovou či výcvikem psů pozitivní motivací, cit pro práci se zvířaty a neomezené množství trpělivosti. Kelpie není pes pro každého, ale pokud vám sedne, už nebudete chtít nic jiného, pokud vám naopak nesedne, tak budete asi nešťastní vy i váš pes ... po pravdě asi budete víc nešťastní vy, jelikož kelpie se vždy zařídí tak, aby byla spokojená, pokud jí to její majitel zařídit nedokáže. Pokud si chcete pořídit kelpii pouze jako společníka a nemáte zájem o žádný sport či jinou psí aktivitu, rozhodně to není nemožné. Myslete ale na to, že navázat správný vztah se psem lze nejlépe právě přes nějakou práci/aktivitu, kterou pes miluje. Pokud si tedy ve výchově psa nejste zcela jistí, může vám pomoci, budete-li se se psem věnovat něčemu, co bude bavit vás ale především vašeho psa a budete tak i zároveň pod dohledem zkušeného trenéra, který poradí v případě, že se budete potýkat s nějakými potížemi. Je známým faktem u všech plemen, že pes, který se věnuje nějakému sportu, práci či je jakýmkoliv způsobem zaměstnán, se stává mnohem lepším a méně komplikovaným společníkem i v běžném životě.
Pamatujte, že pes potřebuje pravidla ale zároveň vlídnou ruku. Zde to platí dvojnásob, budete-li mít doma kelpii, budete mít doma balíček výbušné energie s velmi citlivou dušičkou, která bude vymýšlet vše možné i nemožné a bude potřebovat nastavit pevné a jasné mantinely, zároveň ale vy nesmíte neztratit její důvěru ve vás. Nebude to lehké, ale budete to muset zvládnout a věřte, že to opravdu stojí za to.
VÝBĚR CHOVATELSKÉ STANICE A ŠTĚNĚTE
Pokud jste si jistí, že kelpii dokážete dát vše, co potřebuje a
přistupujete nyní k výběru vhodné chovatelské stanice, přijměte pár rad pro
začátek.
Jako u všech plemen zde platí: vyvarujte se tomu, že vám někdo předá štěně na benzince, "po cestě" či mezi dveřmi. Chovatel by vás vždy měl pozvat k sobě a ukázat vám, kde štěňata a fena žijí. Zaměřte se na to, aby štěňata žila v kontaktu s rodinou i dalšími psy a měla dostatečně podmětné prostředí (tj. bezpečná a čistá ohrádka s mnoha hračkami, prolézačkami, pohyblivými věcmi vydávajícími nejrůznější zvuky, různými povrchy apod. umístěná přímo v obytné části či na zahradě). Pokud jsou štěňata ve stodole, vejminku, sklepě, neobytném přízemí, samostatné místnosti, která je mimo obytnou část a postrádá patřičné vybavení zmíněné výše, mějte se na pozoru. To, co v prvních chvílích zanedbá v socializaci chovatel, vy už nikdy nedoženete a můžete (i když samozřejmě nemusíte) mít díky tomu doma psa, který se bude bát takových běžných věcí jako je chodit po schodech, v podchodu či zvuku motoru nebo zavírajících se dveří, bude na vodítku bezdůvodně útočit na procházející lidi, napadat psy či se jich naopak hystericky bát, honit auta, cyklisty apod. Pokud s takovým psem chcete žít ve městě, budete mít o zábavu postaráno v tom nejhorším slova smyslu, buďte tedy opatrní a vybírejte dobře. Zbystřete i v případě, že chovatel mluví pouze v superlativech a neupozorní vás na žádná úskalí plemene či rodičů. Každý pes má slabé stránky a vy, coby majitel potomka, máte právo o nich vědět. Pokud vám chovatel toto nesdělí, buď svou fenu patřičně nezná a na krycího psa se neinformoval, anebo má spíše až příliš velký zájem na tom, aby prodal štěně a snaží se vás zmanipulovat do koupě za každou cenu. Správný chovatel vás do pořízení štěněte netlačí, ba naopak se vás možná pokusí odradit, aby se ujistil, že jste opravdu pevně rozhodnutí a připravení investovat do štěňátka veškerou svou energii, lásku i trpělivost. A pokud vás tímto opravdu zvyklá, nechte se raději ve vlastním zájmu odradit ;) Při výběru konkrétního štěněte je nejlepší spolehnout se na radu chovatele, který se štěňaty tráví nejvíce času a nejlépe je zná. Pokud jste si chovatele vybrali správně, bude vám schopen zodpovědně poradit, které ze štěňat se nejvíce hodí k vašemu životnímu stylu. Velmi nápomocen k otypování povah jednotlivých štěňátek může být Volhardův osobnostní test, který chovatelé většinou sami provádí a dají vám pak k nahlédnutí výsledky nebo si jej můžete provést sami při osobní návštěvě štěňátek, samozřejmě pokud vám chovatel k tomuto předem svolí.
Kelpie a zdraví
A nejvíce kladenou otázkou z řad zájemců o toto plemeno je, zda kelpie trpí na nějaké zdravotní problémy. Samozřejmě, že i u kelpie jsou zdravotní potíže, které se vyskytují časteji a je třeba na ně být v chovu opatrný. Být opatrný znamená testovat budoucí rodiče vrhu, nechovat na přímých sourozencích postižených jedinců, nespojovat dvě linie, které trpí na stejný zdravotní problém apod. Největší přínos má určitě testování (klinické vyšetření či genetický test), jelikož jedině tak jsme schopni odhalit, zda-li se nám daný zdravotní problém vyskytuje v populaci našeho plemene častěji a je tedy třeba jej v chovu začít ostřeji sledovat. U kelpie, která má být použita do chovu je povinné klinicky testovat dědičné očních vady a dysplazii kyčlí.
Dědičné oční vady (DOV):
Do chovu jsou puštěni pouze psi, kteří jsou zcela prostí všech dědičných očních vad, tudíž pokud si berete štěně s PP, máte jistotu, že oba rodiče jsou očních vad prostí. Protože mnoho očních vad se může projevit až později, je test na DOV povinné každé dva roky zopakovat tzn. v den krytí nesmí mít pes ani fena DOV starší dvou let.
Dysplazie kyčelního kloubu (DKK, HD):
Jedná se o rentgenové vyšetření kyčelního kloubu a má pět různých stupňů postižení. DKK 0 a DKK 1 (nebo též HD A a HD B) označují kloub bez dysplazie, kdy DKK 0 či HD A je zcela zdravý kloub ve správném úhlu a DKK 1 a HD B značí zdravý kloub s mírnou odchylkou v úhlu. Pokud některý či z rodičů mají DKK a HD B, nemusíte se tohoto příliš obávat, jelikož se pořád jedná o zdravé jedince. Další stupně DKK 2, DKK 3 a DKK 4 (nebo též HD C, HD D a HD E) již značí postižený kloub. V ČR je povoleno do chovu použít jedince s postižením DKK 2 (HD C) pouze v kombinaci s partnerem, jehož výsledek je DKK 0 (HD A), nicméně buďte u takového vrhu více než obezřetní, jelikož neplatí, že výsledky těchto dvou jedinců se zprůměrují a narodí se pouze jedinci s DKK 1 (HD B). V každém vrhu se mohou objevit všechny stupně dysplazie, ale budeme-li do chovu používat psy s DKK2 (HD C), šance na vyšší stupně postižení se budou postupně zvyšovat. Ideální je tedy používat do chovu pouze psy se zdravým kloubem, tedy s DKK 0,1 (HD A,B) a psy s postižením (DKK 2 a HD C) pouze výjimečně či vůbec. Je dobré vědět, že kelpií s DOV nebo vyšším stupněm DKK je prozatím minimum a dovolím si tvrdit, že toto není trnem v oku tohoto plemene.
Asi největším zdravotním úskalím u kelpie jsou dědičná onemocnění srdce, postižených jedinců stále přibývá a to nejen v ČR, ale i v ostatních zemích Evropy. Bohužel vyšetření srdce v ČR není momentálně povinné a tak psy testuje jen pár chovatelů, kteří toto činí v rámci zodpovědného chovatelství dobrovolně.
Dědičné vady srdce (DMV, DCM):
U kelpií se setkáváme s dvěma onemocněními srdce. První z nich je degenerace mitrální chlopně (DMV, DM) a druhá dilatační kardiomyopatie (DCM). Obě onemocnění jsou u tohoto plemene stále větším problémem a obě často vedou k selhání srdce a následnému úhynu psa. Vyšetření se u psa provádí bez narkózy dopplerovským ultrazvukovým vyšetřením a mělo by být vždy prováděno zkušeným kardiologem, nikoliv běžným veterinářem. Vyšetření má význam opakovat před každým vrhem, jelikož jak MVD tak i DCM se zpravidla rozvinou až kolem 3-5 roku věku psa. Tudíž dvouletý pes s čistým vyšetřením může být postižen, pouze onemocnění u něho zatím nepropuklo. U tříletého psa již má vyšetření větší váhu, u zdravého psa pětiletého či šestiletého je pravděpodobné, že dědičným onemocněním srdce netrpí a u psa staršího osmi či devíti let je již téměř jisté, že je dědičného onemocnění srdce prostý. U plemen, které na choroby srdce trpí (kavalír, dobrman, ...), se doporučuje chovat až na jedincích starších tří let a spojovat je s jedinci minimálně pětiletými či staršími.
Vzhledem k tomu, že vyšetření není v ČR povinné, mnoho chovatelů své chovné psy nevyšetřuje. Při výběru vhodného vrhu se tedy informujte, zda jsou oba rodiče vyšetření na dědičná onemocnění srdce a v jakém věku byli vyšetřeni. Pokud si berete štěně po šestiletém jedinci, nespokojte se s tím, že byl vyšetřen ve třech letech. Nenechte se chovateli uchlácholit, že jeho pes je zdravý proto a proto. Onemocnění srdce nelze bez "Dopplera" rozpoznat a pes pár měsíců či dokonce dní před smrtí nemusí na pohled vykazovat žádné potíže, kor jedná-li se o jedince, který není pravidelně vystaven vysoké fyzické zátěži. U psů, kteří vrcholově sportují, se může podařit příznaky objevit dříve díky menší výdrži při práci, není to však pravidlem.
Uvědomte si, že pokud chovatel odmítá své psy vyšetřit, většinou k tomu má nepříliš dobré důvody. Nejčastějším důvodem bývá, že chovatel nechce za nepovinné vyšetření vynaložit finanční prostředky, druhým a horším důvodem pak může být fakt, že si je vědom, že jeho psi nejsou tak zdraví, jak tvrdí a vyšetřením by se toto mohlo prokázat.
I majitelé kelpie, kteří neplánují chov, by měli svou kelpii nechat vyšetřit na dědičná onemocnění srdce. Pokud se onemocnění odhalí včas, může být pomocí léků život psa prodloužen i o několik let.
Ostatní choroby:
Dalším nepovinným vyšetřením, které chovatelé provádějí dobrovolně je dysplazie loketní kloubu (DLK, ED), osteochondróza ramenního kloubu (OCD), spondylóza páteře či luxace pately. Všechny zmíněné onemocnění se u kelpií objevují v menší a zatím neznepokojivé míře. Dále známe u kelpie nemocnění, které nelze klinicky vyšetřit, ale lze je pouze geneticky testovat v případě funkčního testu pro dané plemeno. Mezi tato onemocnění patří epilepsie, cerebrální ataxie (CA) a degenerativní myelopatie (DM). Bohužel ani pro jedno z těchto onemocnění neexistuje genetický test pro plemeno australské kelpie, jediným nástrojem chovatelů je tedy informovat se o postižených jedincích (nejen v rámci ČR, ale v rámci celé Evropy i země původu), snažit se vyvarovat chovu na jejich přímých příbuzných a nespojovat dvě rizikové linie.
Vypracovala Lenka Fuksová (ChS Te Salutant) ve spolupráci s konzultantem pro plemeno australské kelpie Jitkou Kubištovou (ChS Dai Muratori).
Kelpia na Slovensku
Na Slovensku máme 3 aktívne chovateľské stanice, zastrešené pod Klubom chovateľov málopočetných pleien psov "KCHMPP" (https://www.kchmpp.sk). Nájdete tu zoznam chovateľských staníc, štandard plemena, aktuálne informácie a všetky klubové akcie.
